Vize Libušín
Vize Libušín hlavní obrazovka
1

Strategie rozvoje
brownfieldu dolu Max

Strategie rozvoje brownfieldu dolu Max

Společnost BELO Capital a.s. je většinovým vlastníkem areálu bývalého dolu Max v Libušíně a má zájem podílet se na rozvoji této lokality a revitalizaci jejího okolí. Podle územního plánu je areál bývalého dolu využitelný pro bydlení a výrobní služby. BELO Capital se chce ve spolupráci s obcí Libušín, hlavními aktéry v území a obyvateli města zabývat strategií rozvoje brownfieldu dolu Max. Cílem strategie je zachovat hodnoty území, řešit specifické problémy spojené s touto lokalitou a přispět k celkovému rozvoji Libušína. Přípravou strategie byla pověřena společnost ONplan.

Historie Libušína je v 19. a 20. století pevně spojena s těžbou černého uhlí. Původní malá zemědělská vesnice se v té době výrazně proměnila. Otevřely se zde tři hlubinné černouhelné doly, počet obyvatel významně vzrostl a Libušín se stal městem s odpovídající infrastrukturou. Avšak s postupným vyčerpáváním zásob uhlí došlo k uzavření všech dolů, poklesu počtu obyvatel a úpadku města.

Důl Max byl uzavřen v roce 1980. V nemnoha jeho dochovaných stavbách dnes sídlí místní firmy, většina území však zůstává nevyužita. Za dolem Max vznikla skládka, nahrazující původní vizuální dominanty těžních věží a komína. Brownfield dolu Max čeká více než 50 let na smysluplné využití.

Kdo strategii
připravuje?

BELO Capital

Společnost BELO Capital je propojena s Kladenskem a Libušínem již více než 15 let. Specializuje se na development nemovitostí, recyklaci surovin a rozvoj lidských zdrojů. Ve všech projektech svého portfolia dbá na odborné znalosti a vysokou přidanou hodnotu. V oblasti rozvoje území spolupracuje se zkušenými architekty a stavebními inženýry a s jejich pomocí zajišťuje realizaci projektů od přípravných fází přes kompletní výstavbu až po prodej nebo dlouhodobý pronájem.

ONplan lab

ONplan spojuje odborníky v oblasti městského plánování, ekonomie, architektury, krajinářské architektury, kulturního plánování a dopravy. Nabízí komplexní řešení v oblasti revitalizace měst a strategického plánování. Pomáhá jak samosprávám, tak soukromým vlastníkům identifikovat a rozvíjet potenciál území. Společnost má bohaté zkušenosti s obnovou oblastí s komplikovanou historií s cílem vytvářet trvalé ekonomické a sociální hodnoty. Do hledání řešení vždy zapojuje klíčové partnery a budoucí uživatele území.

Co je to brownfield?

Za brownfield se označuje území, které je pozůstatkem průmyslové, těžební, zemědělské, vojenské nebo jiné aktivity a jež už neplní svou původní funkci. Brownfieldy negativně ovlivňují své okolí a mohou být i nebezpečné. Jde o místa, která jsou nedostatečně využívaná, často jsou zanedbaná a zarostlá, jejich budovy mohou chátrat.

Přesto jsou brownfieldy skvělým potenciálem pro další rozvoj měst. Jsou již propojená se všemi potřebnými inženýrskými sítěmi a silnicemi. Dochází k recyklaci území, kdy jsou často zachovány některé původní objekty, kterým se najde nové využití, a zároveň se uchovává památka na původní využití místa. Tato oblast může znovu oživit místo, které ztratilo svou původní funkci, a přispět k jeho novému začátku.

Co je strategie rozvoje?

  1. Dlouhodobý plán
    s vizí

    Dokument vytváří jasnou představu o tom, jak by mělo území vypadat v budoucnosti, a navrhuje konkrétní kroky, jak tohoto stavu dosáhnout.

  2. Základní rámec pro budoucí podobu

    Stanovuje základní východiska a koncepční rámec pro prostorovou strukturu a funkci daného území.

  3. Propojování témat a oblastí

    Největším přínosem je propojení ekonomických a sociálních témat s urbanismem, kulturou staveb a veřejných prostranství, dopravním řešením a modro-zelenou infrastrukturou. Samozřejmostí je řešení dopadů změny klimatu na prostředí.

  4. Koordinace rozvojových projektů

    Strategie pomáhá koordinovat rozvoj území v různých měřítkách, od jednotlivých staveb přes areály až po části měst. Určuje, které projekty mají přednost a v jakém časovém pořadí by měly být realizovány.

  5. Flexibilita

    Strategie rozvoje není právně závazným dokumentem. Může být pružně upravena podle specifických potřeb a podmínek daného místa nebo aktuálních výzev, kterým místo čelí.

  6. Multioborový tým

    Strategie vzniká za přispění multioborového týmu (architekti, městští plánovači, dopravní inženýři, krajinní architekti a ekonomové) a do její přípravy jsou vtaženi také hlavní aktéři daného území (vlastníci nemovitostí, živnostníci a podnikatelé, občanská společnost).

2

Analýza
území

Analýza území

Zde najdete hlavní výstup analýzy území - seznam potenciálů, na kterých je možné stavět strategii rozvoje dolu Max a seznam problémů, kterými je nutné se ve strategii zabývat.

Potenciály

Potenciály - mapa

  1. Revitalizace
    brownfieldu

    Podstatná část řešeného území je brownfieldem černouhelného dolu. Záměr je příležitostí zlepšit stav areálu a jeho okolí.

    Podle platného územního plánu je podstatná část řešeného území součástí zastavěného a zastavitelného území. I bez změny ÚP lze realizovat část záměru.

  2. Blízkost
    Kladna a Prahy

    Pro stávající i budoucí obyvatele je v Kladně a částečně i v Praze dostupná vyšší občanská vybavenost, služby, maloobchod.

  3. Plynulý nárůst
    počtu obyvatel

    V Libušíně v posledních letech plynule roste počet obyvatel a průměrný věk obyvatel je relativně nízký. To lze považovat za signál, že Libušín má potenciál místa s dobrou adresou. Vysoký podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel je potenciálem pro rozvoj podnikatelských aktivit, které vytvoří pracovní příležitosti s vyšší přidanou hodnotou.

  4. Kvalitní krajinné zázemí a určitá
    izolovanost lokality v krajině

    Kvalitní krajinné zázemí Maxovky - přírodní park Džbán, jezírko, malebně modelovaná pahorkatina dovoluje reálně uvažovat o sídle v zeleni.

    Vzhledem k morfologii terénu se Maxovka v krajině významně neuplatňuje, což umožňuje uvažovat i o vyšší zástavbě, aniž by byl významně narušen krajinný ráz území.

  5. Zachované doklady
    historie místa

    V areálu jsou zachovány některé, pro Kladensko typické, důlní stavby, které dotváří genius loci místa. Bývalé zaměstnanecké domy a ředitelská vila jsou dnes izolovanou, klidnou čtvrtí, s funkční komunitou tvořenou z části potomky bývalých zaměstnanců dolu.

    V krajině je zachována zastávka tělesa původní železniční vlečky, ta je příležitostí pro vytvoření komfortního propojení Libušína s Kladnem pro pěší a cyklisty.

    Po staletí zůstaly v území zachovány krajinné cesty, které se mohou stát součástí kostry cestní sítě a zelené infrastruktury. Část na mě navazujícího území byla i v období těžby zemědělské využívána, což odkazuje na původní zemědělskou historii Kladenska.

    V areálu je podél severního oplocení částečně zachována víceřadá, převážně jírovcová alej. Tento vegetační prvek se může stát, pokud se ukáže být perspektivním, významnou součástí zelené infrastruktury budoucí zástavby.

  6. Potenciál pro rozvoj
    turistické infrastruktury

    V Libušíně a okolí je řada významných turistických cílů, které jsou spolu s kvalitním krajinným zázemím - přírodní park Džbán s hustou sítí cest a Jezírko potenciálem pro rozvoj návštěvnické infrastruktury v Libušíně, resp. na Maxovce. Turisté mohou podpořit udržitelnost kvalitních služeb a maloobchodu v Libušíně.

  7. Modernizace železnice

    Modernizace železnice zkrátí dobu dojezdu z Kladna do Prahy hromadnou dopravou, a zvýší atraktivitu železniční dopravy.

Problémy

Problémy - mapa

  1. Koncepční dokumenty města
    nepředpokládají výrazný nárůst
    počtu obyvatel Libušína

    Strategický a územní plán města nepočítají s výrazným nárůstem počtu obyvatel, tedy ani neplánují zásadní rozvoj občanské vybavenosti.

  2. Rozsáhlé rozvojové plochy pro
    bydlení v okolí

    V Libušíně a Kladně jsou v územních plánech vymezeny rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení. Při uvažování o kapacitě dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti v Libušíně je nutné uvažovat kromě Maxovky i další rozvojové plochy vymezené v ŮP. Je nutné zmapovat developerské projekty v Kladně a posoudit konkurenci schopnosti Maxovky.

  3. Nulová kapacita
    ČOV a vodovodu

    Stávající kapacita obecní ČOV je zcela vyčerpána, stejně jako kapacita vodovodu. Na území pravděpodobně neexistuje jiná možnost napojení na zdroj pitné vody než zkapacitněním stávajícího vodovodu. Prozatím nejsou zmapovány limity zdrojů pitné vody, resp. možnosti zkapacitnění vodovodu.

  4. Chybějící napojení
    na nadřazenou komunikační síť

    Areál dolu Max je napojen pouze na komunikace III. třídy. Řešené území je velmi obtížně napojitelné novými komunikacemi na železnici i silnici I/61 a dálnici D6.

  5. Nevyhovující dopravní
    infrastruktura

    Současná dopravní infrastruktura není připravená na rozvoj oblasti Dolu Max, zajištění dopravní obsluhy území a navýšení dopravních intenzit. Komunikace III/23635 napojující Libušín na Kladno má již dnes nevyhovující parametry.

  6. Maxovka je od Libušína
    výrazně oddělena

    Směrem k Libušínu je území lemováno strmým zalesněným svahem s převýšením přes 40 m na 130 m délky, přímé napojení je možné pouze pro pěší dopravu. Budoucí rozvoj Maxovky nelze stavět na přímém propojení s urbanismem Libušína.

  7. Nedostatečná kapacita
    občanské vybavenosti

    Základní občanská vybavenost Libušína - především mateřská a základní škola jsou již dnes na hranicích kapacit. V Libušíně je málo maloobchodů, služeb. Rozvoj Maxovky nelze uvažovat bez posílení, resp. vybudování nové občanské vybavenosti, služeb, maloobchodů.

  8. Skládka

    Skládka inertního materiálu založená na bývalém odvalu dolu je dominantním, dnes jednoznačně negativním novotvarem v krajině. Není zmapována stabilita tělesa odvalu a skládky a složení ukládaného materiálu. To vše může výrazně negativně ovlivňovat budoucí sídlo.

  9. Překladiště AVE

    Přeladiště je, dle informací stávajících obyvatel Maxovky, zdrojem silného nepříjemného zápachu. Překladiště je součástí strategie odpadového hospodářství kraje a pravděpodobně nedojde v dohledné době k jeho vymístění.

  10. Komplikované geologické podmínky

    Svah k Libušínu je nestabilní, což komplikuje budování komfortních propojení Libušína a Maxovky pro pěší a cyklisty. Územím prochází zlomy nevhodné pro zakládání staveb. Není zmapována stabilita tělesa skládky.

  11. Půdy II. třidy ochrany

    Podstatná část řešeného území patří do ZPF, půdy II. třídy ochrany. S ohledem na historii území i nutnost chránit kvalitní zemědělskou půdu by měl být zásah do tohoto území minimalizován.

  12. Objekt bývalého učiliště

    Na území výrazný objekt učiliště je komplikovaný především z hlediska možností začlenění do budoucího sídla. Problémem je i na něj navazující rozsáhlý oplocený areál, který je výraznou bariérou v území.

  13. Rekreační chatky v
    řešeném území

    Přímou součástí řešeného území je několik rekreačních chatek, které nejsou z části v majetku investora. Pokud se nepodaří toto území získat, bude nutné se s existencí chatek v urbanistickém konceptu vypořádat.

3A

Historie

6.–7. století

Z tohoto období se datuje osada na libušínské ostrožně. Kronikář Kosmas spojil ve 12. století toto místo s mytickou kněžnou Libuší. Zde podle něj žila, odsud věštila budoucí slávu Prahy, zde byla i pohřbena.

10. století
Obrázek byl převzat z publikace “Raně středověké hradiště Libušín
Hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů”, Ladislav Varadzin, 2012
11.–12. století
10. století

Z osady vzniklo velké opevněné hradiště, které bylo strategicky důležitým místem na pomezí českého a luckého kmenového území. Rozloha 12,3 ha z něj udělala jedno z největších ostrožných hradišť v Čechách. Například Pražský hrad měl pouhých 5 ha. Z tohoto období pochází i první zmínky o kostele sv. Jiří na hradišti.

11.–12. století

Z tohoto období se datuje osada na libušínské ostrožně. Kronikář Kosmas spojil ve 12. století toto místo s mytickou kněžnou Libuší. Zde podle něj žila, odsud věštila budoucí slávu Prahy, zde byla i pohřbena.

1277 foto
Obrázek byl převzat z publikace “Raně středověké hradiště Libušín
Hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů”, Ladislav Varadzin, 2012
1277

V darovací listině krále Přemysla Otakara II. byla zmínka o Libušínu jako o „dvojí vsi“. To pravděpodobně znamenalo malou osadu ve vnitřním areálu hradiště a pak vesnici v podhradí. Od 14. století se ves v údolí nazývala Libušín a ves na návrší Hradiště.

1877 foto
1877

Zahájení těžby v dolu Mayrau ve Vinařicích.

1887

Zahájení těžby v dolu Jan v Libušíně.

Důl Max v datech
1887 foto
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz
1890

Zahájení těžby v dolu Max, uhlí se z něj dopravovalo vlečkou Kladensko-nučické dráhy.

1902

Zahájení těžby v dolu Schöller v Libušíně.

1902 foto
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz
1933

Vyražení spojovacího 1 100 m dlouhého překopu mezi doly Jan a Max, aby mohly být vytěženy zbytkové zásoby dolu Jan po jeho uzavření.

1935

Vyražení spojovacího překopu mezi doly Max v Libušíně a Mayrau ve Vinařicích.

1935 foto
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz
1969

Počátek hloubení druhé jámy (Nejedlý III) v dolu Schöller, v té době již nazývaného Nejedlý I. Postupně docházelo k propojování s doly ve východní části revíru (Max v Libušíně, Mayrau ve Vinařicích, Ronna v Hnidousech na Kladně a Prago v Kladně-Dubí), aby se omezil povrchový provoz těchto dolů a aby se využívala moderní úpravna na dolu Schöller.

1973

Ukončení těžby v jámě Schöller (Nejedlý I.).

1980

Ukončení těžby v dolu Max.

1991

S postupným rušením libušínských dolů a pravděpodobně i stěhováním lidí do rozrůstajícího se Kladna klesl během 80. let počet obyvatel Libušína oproti roku 1910 až na polovinu. To znamenalo i postupný zánik větší části služeb a maloobchodů. Po areálech dolů zůstaly velké brownfieldy, jejichž smysluplné využití se hledá dodnes.

2002

Ukončení těžby v dolu Schöller, které zároveň ukončilo těžbu uhlí na Kladensku.

Historie

6.–7. století

Z tohoto období se datuje osada na libušínské ostrožně. Kronikář Kosmas spojil ve 12. století toto místo s mytickou kněžnou Libuší. Zde podle něj žila, odsud věštila budoucí slávu Prahy, zde byla i pohřbena.

11.–12. století
11.–12. století

Z tohoto období se datuje osada na libušínské ostrožně. Kronikář Kosmas spojil ve 12. století toto místo s mytickou kněžnou Libuší. Zde podle něj žila, odsud věštila budoucí slávu Prahy, zde byla i pohřbena.

1877 foto
1877

Zahájení těžby v dolu Mayrau ve Vinařicích.

1887

Zahájení těžby v dolu Jan v Libušíně.

1887 foto
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz
1890

Zahájení těžby v dolu Max, uhlí se z něj dopravovalo vlečkou Kladensko-nučické dráhy.

1902

Zahájení těžby v dolu Schöller v Libušíně.

1902 foto
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz
1933

Vyražení spojovacího 1 100 m dlouhého překopu mezi doly Jan a Max, aby mohly být vytěženy zbytkové zásoby dolu Jan po jeho uzavření.

1935

Vyražení spojovacího překopu mezi doly Max v Libušíně a Mayrau ve Vinařicích.

1935 foto
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz
1969

Počátek hloubení druhé jámy (Nejedlý III) v dolu Schöller, v té době již nazývaného Nejedlý I. Postupně docházelo k propojování s doly ve východní části revíru (Max v Libušíně, Mayrau ve Vinařicích, Ronna v Hnidousech na Kladně a Prago v Kladně-Dubí), aby se omezil povrchový provoz těchto dolů a aby se využívala moderní úpravna na dolu Schöller.

1973

Ukončení těžby v jámě Schöller (Nejedlý I.).

1980

Ukončení těžby v dolu Max.

1991

S postupným rušením libušínských dolů a pravděpodobně i stěhováním lidí do rozrůstajícího se Kladna klesl během 80. let počet obyvatel Libušína oproti roku 1910 až na polovinu. To znamenalo i postupný zánik větší části služeb a maloobchodů. Po areálech dolů zůstaly velké brownfieldy, jejichž smysluplné využití se hledá dodnes.

2002

Ukončení těžby v dolu Schöller, které zároveň ukončilo těžbu uhlí na Kladensku.

10. století
Obrázek byl převzat z publikace “Raně středověké hradiště Libušín
Hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů”, Ladislav Varadzin, 2012
10. století

Z osady vzniklo velké opevněné hradiště, které bylo strategicky důležitým místem na pomezí českého a luckého kmenového území. Rozloha 12,3 ha z něj udělala jedno z největších ostrožných hradišť v Čechách. Například Pražský hrad měl pouhých 5 ha. Z tohoto období pochází i první zmínky o kostele sv. Jiří na hradišti.

1277 foto
Obrázek byl převzat z publikace “Raně středověké hradiště Libušín
Hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů”, Ladislav Varadzin, 2012
1277

V darovací listině krále Přemysla Otakara II. byla zmínka o Libušínu jako o „dvojí vsi“. To pravděpodobně znamenalo malou osadu ve vnitřním areálu hradiště a pak vesnici v podhradí. Od 14. století se ves v údolí nazývala Libušín a ves na návrší Hradiště.

Důl Max obrázek
Fotografie byla převzata z webu www.jaroslav-junek.cz

Důl Max
v datech

Pojmenovaný dle Maxe Egona Fűrstenberga, člena správní rady Pražské železářské společnosti, v jejímž dolovém poli byl důl hlouben. Další názvy dolu: President Beneš (1946–1951), Fierlinger II (1951–1958) a Gotwald I (1958 – uzavření dolu roku 1980). Nejznámější a nejpoužívanější byl lidový název „Maxovka“.

Jáma byla vyhloubena za 21 měsíců, což je poměrně rychle. Spojovacími příkopy byl propojen s doly Mayrau (1937, délka 2 300 m) a Jan (1933, délka 1 110 m).

Zajímavostí dolu jsou 2 těžní příhradové věže postaveny kolmo na sebe, na něž navazovaly dvě samostatné strojovny. Těžbu zajišťoval parní stroj firmy Breitfeld, Daněk a Comp. Karlín a parní stroj firmy Škoda – Pilsen, oba z roku 1980 se stejným rozvodem. V roce 1938 byl jeden těžní stroj nahrazen elektrickým – právě pro něj byla vystavěna nová strojovna s ocelovou konstrukcí. Na konci 40. let byla i druhá strojovna přestavěna a umístěn elektrický těžní stroj.

Z první etapy výstavby zůstala zachována část dvouhalových kotelen s hřebenovou ventilací, vrátnice, kolna pro stříkačku a obytné vily. Další etapa (po roce 1903) zahrnuje stavbu několika pomocných objektů, které jsou charakteristické neomítaným zdivem z bílých cihel.

V roce 1933 byl vyražen 1 100 m dlouhý spojovací překop mezi doly Jan a Max, aby mohly být vytěženy zbytkové zásoby dolu Jan po jeho uzavření.

Zásadnější změna v technickém vybavení dolu nastala v roce 1938 při výstavbě nové strojovny s elektrickým těžním strojem a nové, podstatně vyšší příhradové těžní věže. V poválečném období byl také druhý parní stroj nahrazen elektrickým těžním strojem a postaveny nové koupelny. Nová strojovna je kvalitním příkladem funkcionalistické průmyslové architektury. Nosná ocelová konstrukce je doplněna omítanou cihelnou vyzdívkou a velkoplošnými průmyslovými okny. Sedlová střecha má hřebenový světlík. Hlavní vstup s vnějším schodištěm je situován uprostřed západní strany objektu. Zachována je původní konstrukce včetně detailů (vstupní dveře, zábradlí vnějšího schodiště). Budova je od roku 2002 památkově chráněná.

V roce 1946 navštívil důl Max prezident dr. Edvard Beneš, po kterém byl důl přejmenován. Prezident obdržel darem sto vagonů černého uhlí jako důkaz, že havíři pracují všemi silami ve prospěch vlasti.




Komín dolu Max byl odstřelen v roce 1983, likvidace těžních věží proběhla v roce 1989.

25 500 000
tun uhlí
3B

Důl Max
ve filmech

Některé exteriérové scény filmů z hornického prostředí se točily v dolu Max:

Třicet případů majora Zemana
Fotografie byla převzata z webu www.filmovamista.cz

Třicet případů majora Zemana:
Prokleté dědictví (1976)
krimi/drama/dobrodružný/akční

Sázka na třináctku
Fotografie byla převzata z webu www.filmovamista.cz

Sázka na třináctku (1977)
krimi/drama

Příběh z dovolené
Fotografie byla převzata z webu www.filmovamista.cz

Panoptikum města pražského:
Příběh z dovolené (1987)

Hněv
Fotografie byla převzata z webu www.filmovamista.cz

Hněv (1977)
Červnové dny (1961)

4

Zapojte se

Zapojte se - úvodní obrázek
Panely z 1. setkání nad mapou Zpráva ze setkání nad mapou

Jak se můžete do přípravy strategie zapojit?

Místní obyvatelé jsou nejlepšími znalci území. Vědí, co v území funguje, co je naopak třeba zlepšit a co v oblasti chybí. Cílem revitalizace je, aby území bývalého dolu Max sloužilo a poskytovalo kvalitní prostředí pro spokojený život a práci nejenom nových, ale i současných obyvatel a návštěvníků území. Zajímá nás tedy, jak se vám v oblasti žije a jaké potřeby by revitalizace areálu dolu Max mohla naplňovat. Zároveň vás chceme pravidelně informovat o vývoji projektu.

K jakým tématům se můžete vyjádřit?

Revitalizaci areálu bývalého dolu Max připravuje soukromý investor. Jde o zastavitelné území, určené pro bydlení a výrobní služby. Pro nastavení udržitelné strategie rozvoje, která přinese prospěch celému Libušínu, nás zajímají vaše podněty k tématům:

  1. dostupnost a prostupnost
    území, ochrana krajiny
    a životního prostředí
  2. deficity veřejné vybavenosti,
    které by mohly být řešeny jako
    součást záměru
  3. ochrana historického
    dědictví a paměti místa
  4. volnočasové
    využití krajiny
  5. cestovní ruch
    a turismus
  6. doprava
    a udržitelná mobilita
  7. podpora podnikatelského
    prostředí a pracovních
    příležitostí

Kdy a jak se můžete
zapojit?

Zajímá vás budoucnost areálu bývalého dolu Max a okolních pozemků? Kde se dozvíte více informací o připravované revitalizaci a jak se můžete zapojit? Co vše již proběhlo a co se chystá?

prosinec 2023 – leden 2024

online mapování lokality

Mapování území a potřeb obyvatel pomocí dotazníkového šetření na webových stránkách projektu www.vizelibusin.cz.

duben–květen 2024

2. sousedské setkání k návrhu Strategie rozvoje brownfieldu dolu Max

2. sousedské setkání v areálu dolu Max, na kterém bude představena a konzultována Strategie rozvoje brownfieldu dolu Max a jeho okolí.

duben–květen 2024

Komentáře k návrhu Strategie rozvoje brownfieldu dolu Max bude možné podat i na webu projektu www.vizelibusin.cz

Co je pracovní skupina?

Pracovní skupina je tvůrčí tým, který připravuje strategii rozvoje ve všech jejich krocích. Je složena z multioborových expertů týmů BELO Capital a ONplan.

Co je konzultační skupina?

Konzultační skupina dostává materiály zpracované pracovní skupinou a dává k nim zpětnou vazbu. Zasedají v ní členové pracovní skupiny a zástupci města Libušín a dalších klíčových aktérů v území. Až po zapracování komentářů konzultační skupiny jsou výstupy jednotlivých fází přípravy strategie diskutovány s veřejností a hlavními aktéry.

5

Aktuality

Článek 2 –

Strategie rozvoje brownfieldu dolu Max čeká výsledky průzkumu skládky, druhé sousedské setkání se uskuteční až v druhé polovině roku

03. 06. 2024

Jak se ukázalo během přípravy Strategie rozvoje brownfieldu dolu Max, pro rozvoj území je zásadní budoucnost skládky a možnosti její revitalizace. To se potvrdilo i během prvního sousedského setkání, které proběhlo v prosinci minulého roku přímo v areálu Maxovky.

Společnost BELO Capital se spojila s experty z České zemědělské univerzity, kteří od dubna tohoto roku skládku podrobně analyzují. Výsledky průzkumu budou během podzimu zohledněny v návrhu strategie. Proto se druhé sousedské setkání k návrhu Strategie rozvoje areálu dolu Max, původně plánované na květen, posune až na druhou polovinu tohoto roku.

Aktuality k projektu sledujte na www.vizelibusin.cz

Stav průzkumů skládky, zdroj: ČZÚ

Článek 1 –

1. setkání s veřejností

01. 03. 2024

9. prosince se přímo v areálu Maxovky uskutečnilo první sousedské setkání k přípravě strategie revitalizace brownfieldu dolu Max, kterého se zúčastnilo více než 50 obyvatel Libušína. Setkání bylo velmi příjemné a přineslo mnoho užitečných podnětů, které budou využity pro přípravu strategie.

Areál se otevřel ve 13 hodin, připraveno bylo občerstvení, teplé nápoje, plály ohně. Od 14 hodin se uskutečnila komentovaná prohlídka o historii areálu, do které se zapojili i pamětníci, většinou obyvatelé Maxovky, kteří zde vyrůstali a jejichž rodiče na dole pracovali. I tyto vzpomínky jsou pro mapování území a jeho historie velmi přínosné. Od 15:30 proběhla u dvou stolů moderovaná diskuse, při které byly mapovány hodnoty a problémy místa, potřeby obyvatel, které by mohly být v rámci projektu řešeny a podněty pro vizi revitalizace brownfieldu dolu Max.

Panely z 1. setkání nad mapou Zpráva ze setkání nad mapou Fotogalerie
6

Galerie